Klub 231
≡ Menu

Přehled pramenů a literatury

K činnosti klubu K 231 je k dispozici poměrně velké množství pramenů, řada z nich byla i publikována. K tiskové kampani vedené proti klubu jsou samozřejmě hlavním pramenem deníky a časopisy, které vycházely v letech 1968-1969.

V Archivu Národního muzea v Praze se nachází fond Klub 231 o rozsahu 3 kartonů nesetříděného materiálu. V tomto fondu jsou k dispozici prakticky všechny dokumenty, prohlášení, stanovy a další materiály, které K 231 vypracoval. Dále je zde část korespondence klubu, zápisy ze schůzí některých okresních poboček K 231, část materiálu dokumentační, sociální a hospodářské komise klubu apod. Tuto dokumentaci archivu předal bývalý předseda klubu Karel Nigrín v roce 1970.1) Z tohoto fondu jsem čerpal základní dokumenty klubu.

Některé dokumenty týkající se K 231 jsou v Archivu Národního muzea také v pozůstalosti Prokopa Drtiny. Jsou to dokumenty k přípravě zákona o rehabilitaci a dále pozdravný dopis, který Prokop Drtina zaslal ustavujícímu shromáždění K 231.2)

Dokumenty, které k činnosti klubu vypracovala komunistická strana, Státní bezpečnost a další orgány jsou k dispozici v archivu Ústavu pro soudobé dějiny v Praze, kde je deponována rozsáhlá 168 kartonová sbírka dokumentů Komise vlády ČSFR pro analýzu událostí let 1967-1970. V této sbírce jsou kopie všech důležitých dokumentů z různých archivů (např. ze Státního ústředního archivu, který je bohužel v současné době (1999) těžko přístupný) týkajících se událostí roku 1968.3)

Mnoho dokumentů bylo také publikováno. Oficiální dokumenty ÚV KSČ z roku 1968 byly vydány již v roce 1969 v publikaci Rok šedesátý osmý v usneseních a dokumentech ÚV KSČ.4) Většina dokumentů byla publikována v posledních deseti letech. Ústav pro soudobé dějiny vydává od roku 1995 vynikající ediční řadu Prameny k dějinám československé krize 1967-1970. K historii K 231 je z této řady důležitý zejména svazek č. 2/2 Občanská společnost (1967-1970), kde byly publikovány některé základní dokumenty k činnosti K 231, dále svazek č. 4 Mezinárodní souvislosti československé krize, kde jsou dokumenty k zahraničnímu nátlaku na likvidaci K 231, svazek č. 7 Ministerstvo vnitra a bezpečnostní aparát v období pražského jara, kde jsou některé zprávy o K 231 vypracované StB a svazek č. 9 KSČ: Pokus o reformu, kde jsou publikovány některé interní materiály dokumentující postoj vedení KSČ ke Klubu 231.5)

Důležitým pramenem je samozřejmě soudobý tisk. Prošel jsem všechny hlavní deníky z roku 1968 a částečně i z roku 1969: Rudé právo, Svobodné slovo, Práce, Lidová demokracie, Mladá fronta, Zemědělské noviny, Večerní Praha a časopisy Literární listy, Student, Reportér, Listy, Politika, Tribuna.

K pramenům patří i memoárová literatura. Cenné svědectví o činnosti K 231 zanechal tajemník klubu Jaroslav Brodský ve své knize vzpomínek Řešení gama.6) Své vzpomínky vydal i další z předních činitelů klubu Ota Rambousek, bohužel o K 231 se v nich ale zmiňuje jen velice okrajově.7) Ve vzpomínkách členů strany a vlády v roce 1968 najdeme o K 231 pouze několik zmínek u Alexandera Dubčeka, Zdeňka Mlynáře a K 231 ve svých „slavných“ pamětech připomíná i Vasil Biľak.8)

Z vydané literatury je k událostem roku 1968 k dispozici několik souhrnných studií. Každá jako součást výkladu událostí uvádí i činnost K 231, i když většinou pouze velmi stručně. Už v sedmdesátých a osmdesátých letech vyšly v zahraničí práce Karla Kaplana, Gordona Skillinga, Jiřího Valenty a dalších. U nás v roce 1988 v samizdatu Osm měsíců pražského jara, po roce 1989 to byly práce Karla Kaplana, Jana Moravce, Petra Pitharta, vzpomínky mnoha aktérů pražského jara (Šik, Hájek, Sviták apod.). Kolektiv historiků z Komise vlády pro analýzu událostí let 1967-1970 vydal jako výstup své činnosti dvoudílnou práci Československo roku 1968, která se stala prozatím základní přehlednou studií o pražském jaru.9) Všechny tyto publikace se ale K 231 dotýkají většinou pouze okrajově.